Co byste měli vědět o vitamínu C

Stárneme zbytečně rychleji, než musíme

Nedostatek C vitamínu vznikl během historického vývoje člověka jako genetická porucha. Většina savců si umí C vitamín vyrobit, člověk tuto schopnost ztratil a musí doplňovat zvýšenou spotřebou ovoce a zeleniny, která přestože vypadá na první pohled barevně a někdy až přehnaně zdravě, je její nutriční hodnota a obsah C vitamínu naprosto nedostatečný. Současná toxická doba totiž je důvodem naší mnohem větší spotřeby, než jsme schopni potravou získat. Naše tělo se přizpůsobilo této situaci. Recykluje to malé množství, které má k dispozici, ale daní za tento úsporný režim je to, že naše imunita, obnova a reprodukce buněk, tkání, vazů, chrupavek v kloubech funguje pouze asi na 30%.
Naše buňky se reprodukují nekvalitně, vznikají nepřesné kopie a my tak stárneme zbytečně rychle. Je to jako když děláme kopie z nekvalitní matrice na kopírce. Východiskem je aby naše tělo přešlo z recyklačního režimu na metabolický, což se stane po šesti týdnech pravidelného užívání dostatečných dávek C vitamínu. Tělo si zvykne metabolizovat C vitamín v dokonalém režimu a přijme fakt, že bude dostávat pravidelní dávky C vitamínu. Odměnou těm, kteří si zvyknou na pravidelné ovocné nápoje obohacené dostatečnou dávkou C vitamínu (5 až 20 g C vitamínu/den), bude zpomalené stárnutí, dokonalý imunitní systém a výborná obnova buněk, tkání, chrupavek a kostí.
Na závěr je třeba ještě připomenout, že C vitamín je jedna z nejbezpečnějších látek, je naprosto netoxický a používá se v infuzích, dokonce v koncentracích 300 000mg a více bez jakýchkoli negativních důsledků.

Klinická praxe využití vitamínu C

O klinickou praxi využití vitamínu C se zasloužil skromný lékař ze severní Karolíny, který začal aplikovat vitamín C jako antibiotikum první volby na sobě, své manželce a pak i na pacientech. Řešil virový zápal plic a podpůrně aplikoval 2 gramy askorbátu sodného, tedy vitamínu C. Byl překvapen, jaký pozitivní efekt tato aplikace přinesla, pokračoval s injekcemi po 6ti hodinách 3 dny a pacient byl v pořádku do 36hodin od první dávky. Od této zkušenosti začal Klener shromažďovat důkazy o tom, že je vitamín C antibiotikem bez vedlejších účinků při řešení všech typů virových a infekčních onemocnění a že je antibiotikem první volby. Publikoval o účinné, rychlé a laciné léčbě osypek, zápalu plic a jiných závažných onemocněních dodnes považovaných za nevyléčitelné. Popsal ohromující výsledky u stovek pacientů. Klasická medicína ignorovala jeho zkušenosti, nepotřebovala jednoduché a laciné léky.

Není zájem o léčbu levným vitamínem C

Humánní medicína pod přísným dohledem farmaceutické loby má sloužit k ochraně pacienta, ale čím dál je patrno, že tento dohled je v neprospěch pacientů a brání pokroku.
Ignorace vitamínu C klasickou medicínou je dalším do očí bijícím upřednostněním mnohem nákladnějších lékařských postupů. Pravda o vynikajících schopnostech C vitamínu ohrožují evidentně ekonomické zájmy farmaceutických firem, přestože léčebné účinky C vitaminu jsou dalekosáhlé a přesto, že C vitamín patří mezi nejbezpečnější známé substance. Dnes se znovu objevují a potvrzují terapeutické účinky a postupy publikované už před 60-ti lety. Je až neskutečné jak některé informace, které jsou v kategorii "nevhodné pro širokou veřejnost", se v době elektronických databází a vyhledávačů doslova vytratí během tří generací...
Bude se tato manipulační praxe neustále opakovat nebo přenesením cenných informací do každodenního života široké veřejnosti této manipulaci zabráníme!!!

Prolomí C vitamín cenzuru?

Rezistence medicíny vůči novým myšlenkám je zakořeněná přímo v systému vzdělávání a tento stav trvá již stovky let. Jakákoliv trochu radikální myšlenka vzbuzuje výsměch, obviňování a vykořeňování jejích nositelům. Farmaceutický průmysl praktikuje tak účinnou cenzuru, která se projevuje upřímným nezájmem o kontrolované zkoušky a též bojkotem nejvýznamnějších medicínských časopisů a vyhledávačů. Cenzury se zúčastňují vědecké týmy a oficiální výzkum nepřímo financovaný farmaceutickým průmyslem. Peníze farmaceutického průmyslu přímo živí odborné magazíny a články jsou pak v zájmu syntetických léků a v neprospěch vitamínů. Kontrolují veřejné financování výzkumu v této oblasti a z pozice recenzentů dokážou zabránit publikování takových studií, které se uskutečnily bez jejich financování.
V žádném odvětví nepanuje taková profesionální žárlivost, arogance, nevraživost a kolektivní inkvizice jako u lékařů. Představitel málokteré profese se neobává více výsměchu ze strany kolegů a ztráty prestiže a málokterý odborník je ve svém povolání tak omezovaný jako lékař.

Fobie z vitamínů

Konvenční medicína zaujímala tradičně zamítavý postoj vůči důležitosti stravy při léčení chorob. Tento postoj se začal lámat až v 60tých letech a to ještě jen v negativním smyslu - vyhýbat se některým složkám stravy. Pozitivní přístup byl odsunut do oblasti alternativní medicíny, protože konvenční medicína je silně orientovaná na propagaci syntetických léků. Z využívání vitamínů a stravy panuje ze strany konvenční medicíny přímo fobie. U syntetických léků varuje veřejnost až dlouho po tom co byly dány na trh a kdy se prokáže mnoho případů vážných vedlejších účinků.
U vitamínů je veřejnost varována dlouho dopředu a údajné teoretické riziko jednoho vitamínu je briskně transformováno do celoplošného zastrašování vůči všem výživovým doplňkům. Média hlavního proudu publikují ochotně hrůzostrašné příběhy a novinky a zpracovávají širokou veřejnost a jeho postoje. Je třeba si uvědomit, že každoročně přibývá několik stovek studií o příznivém vlivu jednotlivých vitamínů na nejrůznější zdravotní stavy a toto nezmění žádná lživá propaganda a zaplacená kampaň.

Skorbut

Smrtelné onemocnění skorbut provází lidstvo odedávna. Psal o něm Hippokrates a poznali ho už starověcí Egypťané. Skorbutické vyčerpání a deficit vitamínu D z nedostatku slunečního svitu v zimních měsících, jsou známy stovky či tisíce let jako příčiny oslabení imunity, rozvoje nejrůznějších chorob a tím pádem jako příčiny velkého utrpení a miliony mrtvých.
Jagues Cartier uskutečnil v roku 1536, svoji expedici do Newfoulandu a 110 členná posádka málem zemřela na skorbut, až si Cartier všiml, že jeden domorodý indián se vyléčil a to za pouhých 10 dnů. Indián mu ukázal, jak si vyrobil vývar z jehličí a kůry stromu zřejmě Thuje ocidentalis a smrku (stejný trik požili obránci Stalingradu a přežili). Když se Cartier vrátil do Evropy, vypovídal o tom objevu před lékařskou komorou, ale vážení lékaři se mu vysmáli.

Citronová prevence

Francis Drake roku 1577 hlásil, že se skorbut dá vyléčit citróny. Roku 1593 admirál sir Richard Hawkins dokázal ochránit svoji posádku tímto způsobem a i kapuitán Lancaster roku 1600 dokázal, že lze skorbut lehce porazit. A lze jen těžko uvěřit, že po smrti admirála Hawkinse roku 1622 byla citronová prevence v královském loďstvu zakázaná a úmrtnost byla započítávána do nákladů plavby. Kapitáni verbovali o 50 až 100% posádky navíc aby vykryli přepokládané ztráty. Hloupost, arogance a povýšenost opět zafungovala. Někteří lidé se prostě nedají vyléčit jednoduchými způsoby a postupy. Jako obžaloba tohoto nadčasového jevu a obludné hloupé byrokratické mašinérie se jeví statistika sedmileté války mezi Británií a Francií v letech 1756-1763 kdy se do bojů zapojilo 184 899 námořníků, z toho zemřelo na choroby zejména skorbut 133 708 a v boji padlo 1512 mužů.
Když v roce 1795 královské námořnictvo konečně zavedlo prevenci skorbutu - 30ml citronové šťávy denně na osobu, zvýšilo toto jednoduché opatření dvojnásobně bojeschopnost královského loďstva. Odhaduje se, že zdržení a pozdní zavedení tohoto nařízení stálo zbytečně život 100 000 námořníků, kteří ale zbytečně umírali ještě skoro 120 roků, protože oficiální rozkaz admirály byl vydán až v roce 1884.

Historické neoddiskutovatelné zkušenosti s vitamínem C

Už více jak půlstoletí se zbytečně nadužívají a neuváženě používají antibiotika. Tím narůstá rezistence mikrobů. Mnohé očkovací programy se ukázaly jako neefektivní až tragické svým dopadem na zdraví lidí - několikanásobný nárůst obrny v důsledku orální polio vakcíny, kontaminace rtutí, hliníkem, karcinogenními viry, chemikáliemi, potlačení imunity, nárůst alergií, autoimunita, diabetes, autismus a neurologická poškození. Odborné publikace o riziku očkování se objevují odedávna. Farmaceutický průmysl je ignoruje, bagatelizuje a zesměšňuje. Rozsáhlé oficiální studie léčby vitamínem C nebyly žádoucí a neuskutečnili se, ale i tak je hodně zkušeností mnoha lékařů: Klenner, Stone, Hoffer, Cameron, Cathcart, Lewin, Rioran a další, kteří desítky let vykonávali klinické výzkumy a léčili tisíce pacientů vitamínem C a rozšiřovali okruh jím vyléčených nemocí.

Vitamín C je mimořádně bezpečný

Vitamín C je mimořádně bezpečný v porovnání s libovolným jiným lékem, je daleko bezpečnější než konvenční antipyretika, antihistaminika, antibiotika, analgetika, sedativa, diuretika... dokonce pokud se vitamín C podává s nimi, obyčejně zvyšuje jejich účinnost a bezpečnost. I FDA uvádí vitamín C na seznamu GRAS což jsou celkově bezpečné látky. Vitamín C je mimořádně netoxický a předávkování je nepravděpodobné. C působí močopudně, takže při dlouhodobém užívání vysokých dávek může docházet k pozvolnému poklesu hladiny hořčíku a draslíku, na zvážení je mírné doplňování těchto prvků. Dokonce dlouhodobé dávky 2g/kg/den u zvířat bylo bezpečné a nebyly zjištěny žádné toxické následky, naopak ve prospěch vysokých dávek hovoří víceré okolnosti. Smrtelná dávka u člověka není známa. Podle údajů LD50 je vitamín C 4x míň toxický než kuchyňská sůl.
Vitamín C se rychle metabolizuje a proto, aby se udržela jeho účinná koncentrace v krvi, tkáních a plazmě, je potřebné rozložit příjem do několika dávek během dne. Tímto způsobem pacient bezpečně udrží vysoké množství v krvi. Klinické zkušenosti ukazují, že u nemocných lidí krátkodobá léčba dávkami až 200g/den nevyvolává řádné příznaky předávkování.
Kvůli principu opatrnosti a diuretickým vlastnostem, je třeba dodržovat vyšší pitný režim v době zvýšeného příjmu vitamínu C. 3-4 l/den pít rozloženě po celý den a mít dostatek vápníku.

Nezbytná a pravidelná konzumace C vitamínu

Pravidelná konzumace C vitamínu je pro imunitu i léčbu nezbytná. Klener u svých pacientů zpozoroval, že přibližně 15% lidí vykazuje trvale vyšší nároky na vitamín C než běžný průměr. Jednorázové občasné zvýšení přísunu C vitamínu má jen minimální efekt, protože adaptace na vyšší příjem trvá tělu určitý čas. Moderní technologie rychlého pěstování a dlouhodobého skladování vytváří iluzi čerstvých plodů a nutričně hodnotných potravin. Chronický nedostatek vitamínu C není ale o nic míň nebezpečný než akutní nedostatek, protože poškozování organizmu probíhá dlouhodobě a bez výrazných příznaků a na rozdíl od akutního není možno zvrátit tento stav rychle a efektivně.
Organizmus nakonec dospěje do bodu, kdy už nedokáže odolávat infekci a chorobě. Tato situace je zakrytá diagnózou. Například jak pacient dostane zápal plic jako komplikace nachlazení a umře, tak příčinou smrti se považuje zápal plic a ne nedostatek C vitamínu.

Akutní a chronický nedostatek C vitamínu

Při arterioskleróze a dalších srdečních příhodách sehrává nedostatek C vitamínu klíčovou úlohu. Taktéž při náhlých úmrtích, prasklé aneuryzmě, chirurgickém šoku, akutní leukémií, fatálním ozáření hraje chronický nedostatek C vitamínu klíčovou roli. Klinický skorbut je hrozná choroba - je to postupný rozpad těla kvůli ztrátě pevnosti kolagenu. Projevem je malátnost, poruchy srážlivosti krve (červené fleky po celém těle), krvácivosti sliznic, krev v moči, opuchliny, degenerace dásní, vypadávání zubů, ztráta pevnosti kostí, degenerace kloubů a šlach, infekce, nehojení ran, poruchy dýchání a srdeční arytmie až smrt.

Úžasné léčebné schopnosti vitamínu C

Enzymatické antioxidační systémy tvoří řetěz, kde se antioxidanty navzájem regenerují - odevzdávají si vysokoenergetické elektrony a tím působí opakovaně. Cystein, Selen, vitamín A, C, E, B2, B3 a další. V patologických procesech produkce volných radikálů převýší likvidační schopnosti organizmu a spustí zánětlivý proces, potlačení imunity a vyvolává degenerativní onemocnění. Je to stav zastavení oprav. Volné radikály hrají roli ve stárnutí, rakovině, srdečních a cévních onemocněních a artritidě.
Toxicita volných radikálů závisí přímo na toxicitě patogenů. Čím toxičtější patogen, tím více toxických radikálů vytváří, pokud mechanizmy zpracování volných radikálů leukocytů (superoxid dismutáza, kataláza, peroxidáza) nedokáží použít volné radikály proti patogenům, tak pak se jejich činnost obrátí proti vlastnímu tělu. Pak tyto radikály ještě zhorší situaci v těle a zvýší přebytek volných radikálů.
Právě vitamín C je nejsilnějším sběračem volných radikálů, tuto roli by mohl sehrát i jiný dárce elektronů. Vitamín C je avšak unikátní - laciný, přírodní, netoxický a můžeme ho dodat v jakémkoli množství. Pokud se potřebujeme zbavit velkého množství volných radikálů je vitamín C první volbou. Jsou potřebné velké dávky, aby v buňkách vysoká hladina zneutralizovala volné radikály a ještě dostatek zbylo pro obrané a čistící procesy těla. Mluvíme často o úžasných léčebných schopnostech C vitamínu a přitom jde spíš o chemickou reakci, kdy dochází ke snížení velkého počtu volných radikálů. Účinné dávky za den se pohybují vysoko nad rámec výživy a genetiky, což je 30-200g/den, výjimečně i více.

Vitamín C jako lék

Základním poznatkem farmakologie je, že pro dosažení účinnosti jakéhokoliv léku je potřeba jeho určitá koncentrace v krvi a tkáních a pokud se nedodrží, účinnost klesá. Počáteční dávkování penicilínu 5-10 000 jednotek nepřinášelo žádný efekt, pacienti umírali a pokud by lékaři nezvedli dávky na 1-3 miliony jednotek, antibiotika by nefungovala.
Vitamín C není výjimkou. Pro jeho účinné požití jsou potřeba adekvátní dávky.
Nejrychleji se vitamín C spotřebovává přímo v místě infekce a tam nastává jeho nedostatek. Kvůli zvýšené spotřebě klesne hladina vitamínu C v plazmě, začnou se stahovat zásoby z celého těla, nastává celková vyčerpanost a trpí důležité orgány.
Vitamín C funguje jako bleskový oxidizer a často napraví patologii v průběhu minut.
Zabezpečuje integritu cévních stěn a buňkových vazeb, čímž brzdí rozšiřování infekce a brání průniku virusu do mozku. Po podání už po pár hodinách klesá horečka a stoupá počet bílých krvinek, snižuje se hladina histaminu. Vitamín C inhibuje proteiny v poškozených buňkách a tím předchází dalšímu poškozování.